
Hlavní partner
Závody 2024 prosinec


22. 12. 2024, Český Brod
Tradiční závod před Vánocemi, který se běží na stejné trati jako na jaře. Jedná se o obrátkovou trať, kde první polovina je trochu náročnější, protože je lehce do kopce. O to příjemnější je pocit, že po obrátce to bude lehčí. Počasí bylo nakonec dobré, i když byl chvílemi protivítr, zejména v prvních kilometrech. V kategorii 60 - 69 let obsadil náš člen Luba Jokel 2. místo časem 40:19 minut.

29. 12. 2024, Lysá nad Labem
Letos se závod z organizačních důvodů konal netradičně v jiný den než na Silvestra. Počasí běhu moc nepřálo, byla zima -3 stupně, inverze. Alespoň nefoukal vítr. Věkovou kategorii nad 60 let vyhrál náš člen Luba Jokel, který trať o délce cca 6 km absolvoval v čase 22:58 minut.
...letošní sezónu s Darkem v dogtrekkingu
Začali jsme na DT Zde jsou lvi - hračka, placka, žádný kopec a 88 km. Tentokrát se běželo přes Polsko a musím říct, že Poláci jsou hrozný, všude odpadky, ale zase jsou všímavý, jeden starší pán mi dal vodu a vyzpovídal mě, co se to děje a na ostatní si nachystal skvělou občerstvovací stanici. Místo? První a nejrychlejší žena.
Druhý závod byl DT Šlapanický Vlk - počasí přálo, v podstatě přálo na všech závodech, takže jsme trasu proletěli opět na první pozici.
Třetí závod DT Krušnohorský - tady jsme měli i sníh, sluníčko a tajný úkol a protože Darko je dost všímavý, zatáhl mě k tajnému úkolu úplně sám, měli jsme najít dřevěné hřiby někde na trase a byly - úplně na vrcholu kopce, kde ležel sníh a Darko se tam šel ochladit a šup - tajný úkol byl splněn. Místo? První
Čtvrtý závod DT V srdci Česka - tak tady jsme si sáhli na dno, ale jen díky mojí hlouposti, měla jsem žízeň, letěli jsme zrovna krásným lesem s krásným potokem, voda byla studená, osvěžující a já se napila. Na živé kontrole jsem věděla, že je něco špatně, ale nějak jsem to celé odběhla s Darkem sama, bez pomoci kohokoli na trase a v cíli jsem šla k zemi. Ano, opět otrava vodou, která mě vypla naštěstí až doma. Místo opět první.
Pátý závod DT Krajem břidlice - bolest kyčle byla hodně nepříjemná a tak jsem na trase používala osvědčený cvik a dřepovala jsem, tady jsem si říkala, že konečně nebudeme první,protože se dost flákáme. Do cíle jsme nějak dopajdali s Darkem a místo opět první. Nechápeme.
Šestý závod Liška Bystrouška - na trase peklo, 41 stupňů a start v pět ráno stejně nepomohl. Darko začal hrozně chrčet, protože se hecoval s huskounama od kamaráda, kdo bude na kopci první a jeho chrčení bylo hrozný. Rozhodla jsem ukončit jeho trápení a na 50 km volám odvoz. Udělala jsem dobře, ačkoli jsem to obrečela, protože Darko chtěl jít dál, ale vzpomínky na smrt našeho psa, kterýmu prasklo srdce a chrčel taky, byly tak bolestivé, že jsem prostě nemohla dál pokračovat. Darko se z toho dostal na dovolené u moře a já měla první DNF.
Sedmý závod DT Stopou strejdy Šeráka - start jsme si posunuli, nechtěli jsme hromadně vystartovat a klidnou rychlostí jsme stoupali na Šerák, ze Šeráku jsem hodila tlamu a tady začal skrytý problém. Od 20 km jsem cítila šílenou bolest v lýtku, jako křeč, která nepřestává a na 32 km rozhodla moje kamarádka, že mám nohu jak konev oteklou a že končím. Voláme odvoz, začíná bouřka a zůstávám sama s Darkem na vrcholu v prostředku bouře. Čekám na odvoz a blesky šlehají kolem nás. Auto přijelo za hodinu a já odjíždím s Darkem do zázemí. Celou hodinu jsem brečela, že jsem to Darkovi pokazila, že mu to skvěle šlo, ale opět to bylo správné řešení, protože jsem měla natržený sval. Ne moc, ale 6 týdnů bez námahy nařízeno ortopedem bylo na místě.
Osmý závod - DT Fryšták - utekly dva měsíce, lýtko nebolelo a já se postavila s Darkem na závod, který vpodstatě rozhodl o našem celkovém pořadí, dva závody před tímto DNF a osmý měl rozhodnout. Trasa byla šílená, nahoru, dolů, nahoru, dolů.....převýšení přes 3 tisíce metrů a vzdálenost 96 km. Bylo to tvrdé, nepříjemné, nejhorší závod, co jsem kdy běžela, nejhorší a nejtěžší. Doběhli jsme ve dvě ráno a i tak opět první. Ale přiznám se, že poslední 3 km jsem chtěla odvoz, ještě že tam byl můj kamarád a rázně mi to zakázal.
Devátý závod byl už pro nás s Darkem nezávodní, už jsme nechtěli, nezávodili a šli jsme si to užít, DT Valašská vlčica - 83 km opět v terénu, který nebyl moc záživný, ale nám už to bylo jedno. Do cíle jsme si doběhli v klidné tempu na druhém místě, konečně jsme se proflákali na trase na druhou pozici.
Jsme opět mistři republiky v Dogtrekkingu s plným počtem bodů v kategorii DTW2. Darko je pan pes, úžasný sporťák.
Příští rok už nebudeme závodit, budeme si užívat trasu v pohodovém tempu a dojdem, až dojdem. Nebaví nás to, protože konkurenci nemáme a rozhodla jsem se, že budeme závody proklusávat a kochat se tamější krajinou.
Děkuji Darko. Jsi úžasný pes.
Helena
